Sapareva Baňa (Sapareva Banya)
Sapareva Baňa je město ležící v západním Bulharsku, v údolí mezi pohořími Rila a Verila. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 4 tisíce obyvatel. Vyvěrá zde největší pravý gejzír na kontinentální Evropě (104 °C).
Místo bylo osídleno již v pravěku, a to nepřetržitě od neolitu do eneolitu. Nejstarší zaznamenané sídlo se nazývalo Germanía, což pochází z thráckého kořene germ-, ve významu horký (podobně nebo ). Tento název se dochoval v názvu zde protékající říčky Džerman. Thrácká minulost je doložena četnými archeologickými vykopávkami. Pod původním jménem je připomínáno ještě v roce 1153 jako „velkolepé město”.
Po porážce Bulharska a začlenění do Osmanské říše bylo původní obyvatelstvo vyhnáno do nedalekého suchého údolí a tato ves se pak podle nich zprvu nazývala Bılgarino, ale v berním soupisu z roku 1576 se už uvádí jako Çiparova. Město zabrali vítězové a zřídili zde vojenskou posádku. Cestovatel Evlija Čelebi ho v roce 1662 zaznamenal jako město Nahiya se 300 domy a smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem. Nicméně po celou dobu osmanské nadvlády byla obě sídla uváděna jako jediná správní jednotka.
Postupem doby docházelo k demografickým změnám a v polovině 19. století nabylo bulharské obyvatelstvo i ekonomické převahy. V roce 1864 vybudovali Saparevský kanál, který v délce 14 km přiváděl vodu z Černého Iskăru. Po rusko-turecké válce se obec stala součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté byla rozdělena na dvě vsi (Saparevo a Gorna Baňa). V roce 1943 byla Gorna Baňa přejmenována na současný název a od 50. let k ní byly připojovány sousední obce. V roce 1974 k ní bylo připojeno i Saparevo a téhož roku získala statut města. Saparevo se od města znovu oddělilo v roce 1986.
Místo bylo osídleno již v pravěku, a to nepřetržitě od neolitu do eneolitu. Nejstarší zaznamenané sídlo se nazývalo Germanía, což pochází z thráckého kořene germ-, ve významu horký (podobně nebo ). Tento název se dochoval v názvu zde protékající říčky Džerman. Thrácká minulost je doložena četnými archeologickými vykopávkami. Pod původním jménem je připomínáno ještě v roce 1153 jako „velkolepé město”.
Po porážce Bulharska a začlenění do Osmanské říše bylo původní obyvatelstvo vyhnáno do nedalekého suchého údolí a tato ves se pak podle nich zprvu nazývala Bılgarino, ale v berním soupisu z roku 1576 se už uvádí jako Çiparova. Město zabrali vítězové a zřídili zde vojenskou posádku. Cestovatel Evlija Čelebi ho v roce 1662 zaznamenal jako město Nahiya se 300 domy a smíšeným muslimským a křesťanským obyvatelstvem. Nicméně po celou dobu osmanské nadvlády byla obě sídla uváděna jako jediná správní jednotka.
Postupem doby docházelo k demografickým změnám a v polovině 19. století nabylo bulharské obyvatelstvo i ekonomické převahy. V roce 1864 vybudovali Saparevský kanál, který v délce 14 km přiváděl vodu z Černého Iskăru. Po rusko-turecké válce se obec stala součástí Bulharského knížectví a bezprostředně poté byla rozdělena na dvě vsi (Saparevo a Gorna Baňa). V roce 1943 byla Gorna Baňa přejmenována na současný název a od 50. let k ní byly připojovány sousední obce. V roce 1974 k ní bylo připojeno i Saparevo a téhož roku získala statut města. Saparevo se od města znovu oddělilo v roce 1986.
Mapa - Sapareva Baňa (Sapareva Banya)
Mapa
Státní území - Bulharsko
Bulharská vlajka |
Hlavním a největším městem je Sofie, s 1,27 miliony obyvatel, jež představují 17,5 procent celkové populace Bulharska. Dalšími důležitými městy jsou Plovdiv, Varna a Burgas. S rozlohou 110 994 kilometrů čtverečních je Bulharsko 16. největší zemí Evropy a 11. největší v Evropské unii.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
BGN | Bulharský lev (Bulgarian lev) | лв | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
BG | Bulharština (Bulgarian language) |
TR | Turečtina (Turkish language) |